Na začátku jsme se dozvěděli něco o internetové poradně extc.cz, která je primárně určena na pomoc lidem, kteří se v souvislosti s drogami či závislostí dostali do potíží a jejich blízkým. Cílem je snižovat rizika spojená s užíváním psychoaktivních látek a poskytovat o nich objektivní informace. Hlavním zaměřením poradny jsou drogy včetně alkoholu a nelátkové závislosti. Tazatelé mají možnost položit dotaz zcela anonymně, kdy se jim odpověď zobrazí na webu nebo si jí můžou nechat poslat na email. 

Online poradny EXTC.cz provozuje Společnost Podané ruce o.p.s. a tým tvoří sociální pracovníci a psycholog. Všichni mají víceletou praxi v terénních programech či poradenském centru pro uživatele drog.

Kdo a kdy (ve kterých situacích) se může na internetovou poradnu obrátit?

Kdokoli, kdo má připojení k internetu. Položit dotaz jde z počítače i z mobilu. Tím, že se jedná o internetovou poradnu, dotaz mohou tazatelé položit odkudkoliv, i ze zahraničí a v kteroukoliv denní i noční dobu. Zavazujeme se odpovídat do sedmi dní, podle náročnosti dotazu a nutnosti dohledávat informace či kontaktovat další odborníky, jako třeba právníky, toxikologickou laboratoř apod. Co se týče situací, tak je jich opravdu celá škála, může se jednat o dotazy na konkrétní látku, se kterou mám zkušenost nebo se jí teprve chystám vyzkoušet. Může se jednat o situace, kdy jsem si všiml/a, že někdo v mém okolí se dostal do problémů s drogami nebo závislostí, anebo se chci zeptat, jak tu situaci řešit, co můžu udělat já. Ale i pokud člověk cítí, že je toho na něj moc a chtěl by znát názor někoho zvenčí. Mohou to být také dotazy na nepříjemné stavy nebo zdravotní komplikace, které vyvstaly po užití drog a možnosti jejich řešení. Další oblastí jsou pak situace, kdy dojde ke kontrole PČR při řízení a orientační test vyjde falešně pozitivně, i když člověk žádnou drogu neužil (před jízdou i vůbec nikdy), právní poradenství, propojení se službami, které nabízí pomoc v mém městě/regionu.

Do poradny nemusí psát jen sami uživatelé drog, ale mohou psát i blízcí lidí, kteří se dostali do potíží v souvislosti s drogami nebo závislostí. Nejčastěji to jsou partneři, rodiče, děti, přátelé, spolužáci či kolegové. Služba není podmíněná věkem, takže nás může vážně kontaktovat kdokoliv.

Je zřejmé, že někteří lidé nemusí brát pravidelně, ale spíše experimentují, na co by si podle Vás měli dát pozor?

Záleží vždy na konkrétním člověku a situaci, kdy chce nějakou drogu vyzkoušet. Obecně by se dalo říci, že by měl takzvaně vědět, do čeho jde. Tedy si o dané látce něco dopředu zjistit, z dostupných, ideálně objektivních informací (které nestraší, ale ani nebagatelizují účinky drogy). Měl by dbát na tzv. „set a setting“, tedy na to, v jaké náladě, s jakými lidmi a v jakém prostředí drogu užije. Neměl by aktuálně prožívat nějaké trápení nebo stres a snažit se to nějakou látkou přebít, měl by si vybrat pro něj příjemné prostředí či hudbu, kterou má rád, mít kolem sebe lidi, se kterými mu je dobře a kterým věří. Kromě psychického nastavení je důležitá i fyzická stránka, člověk by měl být odpočatý, adekvátně najezený, měl by mít dostatek nealkoholických tekutin, nemělo by na něj „něco lézt“ apod. Zároveň platí, že u určitých psychických nebo zdravotních potíží můžou být některé látky hodně rizikové, jako jsou např. problémy se srdcem, předpoklady pro vznik psychického onemocnění apod. Důležité je také užít nejprve menší množství, počkat, nenavyšovat dávku než se projeví účinky (tedy vědět, kdy se mají projevit), nekombinovat látky mezi sebou včetně alkoholu a mít domluvené, kdo se o něj postará v případě jakýchkoliv komplikací či „bad tripu“. Není totiž dopředu jasné, jak daný člověk na drogu zareaguje, protože každý organismus je jiný. Co může všem v partě udělat dobrý stav, může mě nebo někomu dalšímu udělat špatný.

Přiblížíte nám prosím termín bad trip a flash back?

Bad trip je často extrémně nepříjemný stav či zážitek po užití drogy, často spojený s úzkostí, někdy také s halucinacemi. Flash back se nazývají situace, kdy se člověku jakoby vrátí stav, jako by byl pod vlivem, i když žádnou drogu neužil, ale subjektivně to tak prožívá.

Jak vnímáte přístup harm reduction a čím je jiný?

Ve spoustě poradnách nebo na jiných místech najdou lidi často jednostranné až strašící informace, které předpokládají jedinou cestu, kterou je abstinence. Harm reduction se snaží vychytat, co všechno by se dalo v dané situaci aspoň trochu zlepšit, aby se dalo předejít nejrůznějším rizikům, než se člověk svou situaci rozhodne měnit. Harm reduction u nás v internetové poradně spočívá hlavně v poskytování informací, jak rizikům předcházet, jaké jsou například způsoby aplikace, jak drogu užít bezpečněji, co vše si pohlídat a na co si dát pozor. Jiný je ve své formě, protože probíhá v psané podobě a nikoli v běžném rozhovoru, například terénního a kontaktního pracovníka s uživateli drog.

Pokud je člověk rozhodnutý nějakou drogu vyzkoušet, je vždy lepší, aby to udělal v rámci možností co nejbezpečněji. Ale ani "pořádná příprava" bohužel nezabezpečí, že to všechno bude ok. Může nastat bad trip nebo jiné velmi nepříjemné fyzické či psychické stavy a experiment s drogou se nevydaří. Proto se snažíme lidi informovat i o těchto rizicích, které mohou nastat, aby si mohli užití drogy rozmyslet. A pokud se i přesto do toho rozhodnou jít, jde hlavně o to, aby je to tolik neohrozilo.

Jaká rizika vnímáte v kombinaci návykových látek a hazardních her? Jak se lze bránit?

Tuto kombinaci považuji za poměrně třaskavou. Řadě lidí se daří vyhýbat se hazardním hrám ve střízlivém stavu, ale už se neubrání pod vlivem. Často to jde také ruku v ruce a užití psychoaktivní látky vyvolá chuť hrát i ztrátu zábran. Nejčastěji se setkáváme s kombinací hraní s alkoholem a pervitinem. To, jak se lze bránit, je myslím hodně individuální a každému asi funguje něco jiného. V tomto směru považuji za důležité znát sebe a své spouštěče, tedy situace, kdy mám chuť hrát nebo užít drogu. Pokud vím, že se mi nedaří vyhýbat se hraní pod vlivem, snažit se jedno nebo druhé minimalizovat. Například nemít u sebe drogu, naučit se jí odmítat, informovat lidi kolem, ať mi ji nenabízejí, brát mimo zaběhlá místa spojená s hraním, mít někoho s sebou nebo naplánovaný jiný program trávení času pod vlivem. Pokud vím, že se mi tomu nepovede zabránit, dát si alespoň nějakou stopku nebo pojistku, aby se mi to povedlo zastavit, než se stane průšvih, nemít u sebe mnoho peněz, nepůjčovat si, nastavit si limit nebo nemožnost jít do mínusu apod. Může pomoci mít někoho na telefonu, kdo mě bude takzvaně hlídat. V dobrém slova smyslu. Případně zkusit nějaké blokující aplikace a hledat svou cestu.

Proč si myslíte, že hráči hazardních her berou drogy? Vnímáte rozdílnost v tom, zda člověk užil drogu, aby se nabudil a mohl hrát nebo naopak hraní hazardní hry mu spouští chuť na drogu a potřebu výdělku, aby získal peníze na ni?

Moje domněnka je, že jim to může přinášet podobný pocit či prožitek. Případně je pro ně kombinace obojího nejintenzivnější, a proto ji vyhledávají. Může to být taky odreagování, únik od problémů, snaha získat energii navíc či větší soustředění na hru. Určitě to má sílu. Rozdílnost spíše nevnímám. Nejsem si jistá tím, že funguje vydělávání na drogy tímto způsobem. Často spíše od lidí se zkušeností slýchám, že o to člověk utratí víc. Myslím, že konkrétně pervitin a tím, jak působí na mozek, je pro hraní v něčem specifický, z hlediska energie, soustředění, vizualitě, ale i „záseku“ na hře. Podle mě je důležité, jestli to samotný člověk vnímá jako pro něj rizikové nebo ohrožující.

Jak můžu tedy poznat, že se mi to vymyká z rukou? Je možné problémy řešit souběžně nebo je zapotřebí odděleně řešit situaci s hazardem a odděleně situaci s drogami?

No, to je těžká otázka, protože se asi člověk snaží dlouho si to nepřipouštět. Možná se snažit věnovat pozornost lidem, kterým důvěřuju, a kteří se mi mohou snažit něco naznačit. Taky se snažit k sobě přistupovat „pravdivě“, ve smyslu si nic nenalhávat, neomlouvat apod. Což je ale těžké i mimo oblast braní drog a hraní. Taky mě napadá věnovat pozornost různým signálům, například tomu, když přestávám mít čas na věci, které jsem měl/a rád/a mimo užívání drog, když začnu ztrácet kamarády mimo drogovou scénu, když utrácím víc, než chci, když mi nedělá radost nic jiného, když vyhledávám drogu i jinde a v jiných situacích než dříve, když začínám mít první průšvihy, když mě droga vyblokuje plány, nepřijdu do práce, nemám finance na nájem apod. A taky když už mi droga nepřináší jen pozitivní stavy a prožitky, ale i ty negativní.

Pokud tyto věci souvisí v reálném prožívání a v konkrétní situaci člověka, myslím, že je lepší je řešit současně. Doporučujeme nejčastěji kontaktovat odborníky, kteří řeší situaci člověka jako celek, a nejen jeden výsek z jeho života.

Co byste doporučila lidem, kteří kombinují návykové látky a hazardní hry?

Aby na sebe dávali v tomto ohledu větší pozor, aby o sebe pečovali, i o vztahy s lidmi, které jsou pro ně cenné. Ve chvíli, kdy svou situaci chtějí řešit, aby se nebáli mluvit o těchto problémech současně a netajili ani jedno téma, tedy užívání drog ani téma hazardních her, pokud mezi nimi vidí souvislost a pokud se jim takto společně obtížněji brání.

Kolega Matěj Černý z organizace White Light I z. ú., který byl v našem minulé skupinové chatu zmínil, že v souvislosti s omezením kontaktu (za poslední dobu) s kolegy zaznamenal nárůst klientů v online hazardu i nelátkových závislostí. Máte obdobnou zkušenost s nárůstem v rámci vlivu vládních opatření v době pandemie covid-19?

Máme zkušenost s tím, že se na nás méně obrací lidé, kteří zažili nepříjemné stavy nebo nějaký nevydařený experiment s drogami v prostředí nočního života a zábavy. Tím, že ubylo koncertů a klubových akcí, se zmenšil prostor pro tento typ užívání. Zároveň se na nás ve větší míře obrací lidé, kteří si všímají, že se děje něco někomu blízkému, se kterým jsou ve společné domácnosti. Myslím si, že současná situace nabízí také prostor pro reflektování toho, jak já to sám či sama mám s užíváním drog, alkoholu nebo hraním a sázením. Zda k tomu hledám i jiné cesty, než jsem byl zvyklý před pandemií.

Medailonek internetové poradny naleznete zde.

Děkujeme všem, kteří přišli do našeho chatu, a především naší kolegyni, Mgr. Markétě Geregové, která se s námi podělila o své zkušenosti.

Za tým Naberte kurz,

Eliška