Relaps: Spouštěče

18.7.2020, Barbora Dařílková

V minulém článku jsme si řekli, co je to relaps neboli uklouznutí, a jak se liší od lapsu. V tomto článku navážeme tím, co může relapsu předcházet.
white-light-switch-on-white-painted-wall-3650908.jpg

Spousta osob, které si vyslechnou diagnózu patologického hráčství a rozhodnou se léčit, se následně vydá cestou abstinence. To znamená, že přestanou hrát nebo sázet. Nicméně, realita je taková, že s abstinencí zcela nezmizí craving neboli bažení po hře. A právě bažení může být prvním krokem k možnému uklouznutí. Dalším rizikovým faktorem mohou být situace, které ohrožují pocit kontroly nad (ne)hraním. Takovým situacím se říká vysoce rizikové situace

Pro každého budou samozřejmě vysoce rizikové situace vypadat jinak. Obecně je ale zle rozdělit do tří kategorií. První z nich jsou deprese, nebo, lidově řečeno, „depky“. Nemusí se jednat přímo o klinicky diagnostikovanou depresi, patří sem jakékoli pocity frustrace, úzkosti, nudy, hněvu nebo smutku. Možná jste takové pocity dříve řešili hraním, a proto v období abstinence mohou být nebezpečné. Když se ale bavíme o emocích, neměli bychom opomenout ani ty pozitivní. I pocit radost nebo štěstí totiž může vyvolat opětovnou chuť si zahrát, třeba „za odměnu“. 

Další možnou vysoce rizikovou situací jsou hádky nebo konflikty, ať už v partnerství, s kamarády nebo v práci. Poslední kategorií jsou lidé ve Vašem okolí, převážně další hráči. Může se stát, že na Vás vyvíjejí tlak, abyste šli společně do herny nebo kasina. Nebo s Vámi budou chtít rozebírat sázkové kurzy na sportovní zápasy. Jednoduše aktivity, které jste v minulosti dělali společně, ale v období abstinence by mohly vyvolat chuť na hru a možný relaps. 

Vysoce rizikové situace tedy můžeme shrnout následovně:

  • Stres
  • Konflikty, hádky
  • Mnoho volného času, který nevíte, jak využít
  • Velké množství peněz u sebe
  • Přepracovanost, vyčerpanost
  • Setkání se známými lidmi, se kterými jste hráli nebo sázeli
  • Pocity skleslosti, lítosti, viny apod.
  • Pocity štěstí, radosti apod. 

Tento výčet samozřejmě není úplný a zároveň také nemusí platit pro všechny. Jak již bylo řečeno, možné spouštěče jsou individuální a je třeba je u sebe rozpoznat. Poté přichází další krok, a to strategie zvládání bažení a prevence relapsu. A o těch si řekneme v příštím článku. 

Za tým Naberte kurz,

Bára