V českých zemích byl prvním výherním automatem, který získal licenci, model s názvem FORMA. Konkrétně 16. března 1926, jak dokládá zápis v knize Licence kočovné a žebravé, se o ni postaral semilský výrobce oltářů Josef Mach. Uvádí se, že se mohl inspirovat v rakouském Innsbrucku. Výhodou bylo, že součástky, které potřeboval k sestrojení stroje, měl k dispozici díky otcově firmě soustředěné na výrobu oltářů, křížů a kostelních lavic - stačilo je jen spojit.

Jeho přímým konkurentem byl v téže době semilský podnikatel Josef Vaněk s automatem značky FORBES, který nastartoval hrací boom v Československu. Jeho pracovní život začal už ve 14 letech, kdy začal pracovat se dřevem ve výrobně rakví spolu se svým otcem. Měl velké ambice a hodně cestoval. Během svých cest rovněž našel motivaci pro výrobu svého automatu. Vaněk zvolil jako reklamu bezplatné půjčování automatu panu Palasovi, což byl hostinský v obci Cimbál. Díky tomu, že lidé viděli, že v automatu peníze zůstávají, měli motivaci si ho koupit. Uchytili se tak nejen v hostinských zařízeních, ale i třeba u holiče nebo v lázeňských městech. Díky obrovské oblibě, které se automaty FORBES těšily, vysloužil si Vaněk titul Otec forbesu nebo forbesový král.

Obě hry byly od našich současných automatů odlišné tím, že bylo potřeba vymrštit minci vloženou do postranního zásobníku tak, aby skončila ve výherním okénku. Při úspěšném hodu došlo k cestě mince mechanismem, ten pustil další mince, které byly odměnou pro hráče. Při neúspěšné trefě se mince zachytávaly v drážkách. Kde čekaly do další výhry. Stěžejní byla zručnost. Mechanismus byl uložen v dřevěném rámu s neprůhlednou zadní stěnou a skleněnou přední stěnou, hráč tedy přesně znal herní pole.

Ačkoliv první výherní automaty začaly v českých zemích vznikat již v této době, tak do skupiny hazardních her ještě nepatřily. 

„Hazardní a zakázané hry jsou trestny podle § 522 tr. zákona jen tenkráte, nejde-li podle okolností případu o pouhou nevinnou zábavu, nýbrž je-li hráno ze zištnosti, nebo, má-li hra ráz hospodářsky zhoubný nebo jinak mravnosti se příčící.“ Nejvyšší soud ČSR (2. 9. 1926, sp. zn. Zm II 204/26) 

Zajímavé je, že až do roku 1936 se výherní automaty v Československé republice za tzv. dovolené hry považovaly, pak následoval jejich celoplošný zákaz. Jejich provozování dovoloval Císařský patent uvádějící Řád živnostenský (227/1859 Ř. z.), oblast věnující se Živnosti hostinské a výčepnické. 

Zaujalo mě, že se oba pánové dostali k práci se dřevem za zajímavých podmínek – jeden z nich výrobou rakví a jejích ozdob a druhý výrobou oltářů, křížů a kostelních lavic.

Máte zkušenost s některým z těchto nebo podobných českých automatů? Znáte nějaká další fakta, která jsem nezmínila? Neváhejte mi napsat.

Mějte pěkný den a Naberte kurz 
Jana

https://archiv.ihned.cz/c1-784571-genialnost-otcu-vyhernich-automatu-prinesla-novy-prumysl-zabavy
http://wexova.sweb.cz/forbes.htm
http://www.trhzabavy.cz/zobraz0042.html?vyd=0501&par=vyherni-automaty
https://is.muni.cz/th/dvl9d/Bakalarska_prace_Kop_zpoplatneni_vyhernich_automatu.pdf
http://www.trhzabavy.cz/zobraz1a7e.html?vyd=0401&par=vyherni-automaty
http://www.trhzabavy.cz/zobraz0042.html?vyd=0501&par=vyherni-automaty
http://wexova.sweb.cz/forbes.htm
http://www.vyherni-automaty.cz/novinky/vite-kdy-vznikly-prvni-ceske-vyherni-automaty
http://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/historicke-vyherni-automaty-11793 
§ 522 trestního zákona č. 117/1852 ř. z.