Vezměme si třeba zvýšenou teplotu, kterou asi většina z nás zažila. Pokud nám teploměr ukazuje více jak 37 °C, tušíme, že s naším tělem zřejmě něco není v pořádku. Jak je to možné? Díky medicíně známe normální teplotu lidského těla a díky vědě ji můžeme poměrně přesně změřit. 

Nicméně, příznak nemoci nemusí být pouze fyziologický, nebo měřitelný. Často se totiž může jednat třeba o chování, které medicína, nebo společnost, vnímá jako nepřípustné nebo nevhodné. Chování, které se nějakým způsobem odlišuje od normy. Zde však narážíme na otázku, co je to norma? A kdo ji určuje? 

V tuto chvíli zůstaneme ve světě medicíny, ale k otázce normy se vrátíme v některém z následujících článků. V medicíně jsou to tedy lékaři, kteří definují určité typy chování jako zdravotní problém. Tím pádem se chování stává předmětem medicínského výzkumu, prevence nebo léčby, a tudíž i příznakem.  A jak již víme, příznak je prvním krokem k nemoci a určení diagnózy. 

Mohlo by se zdát, že diagnóz, a s nimi i pacientů, neustále přibývá. Někteří tento fenomén přisuzují rozvoji medicíny a umění odhalit dříve neodhalitelné problémy. Jiní naopak tvrdí, že nemocných možná ve skutečnosti nepřibývá; jen se rozvolňují kritéria, podle kterých se posuzuje, zda jde o nemoc, či nikoliv. Faktem ovšem zůstává, že přibývá osob s určitou nálepkou, neboť tou diagnóza ve své podstatě je. A jak už to tak bývá, některé nálepky jsou horší než jiné. Většina z nás by asi raději měla chřipku než třeba depresi. 

Jak to vnímáte Vy, přibývá nemocných díky pokroku medicíny, nebo zbytečným diagnózám? Je podle Vás diagnóza nálepka? A máte Vy sami zkušenost s nálepkováním? Pokud byste si o těchto tématech chtěli popovídat, jsem pro Vás k dispozici v individuálním chatu!