Lhaní: Historie odhalování lží

20.11.2019, Barbora Dařílková

V minulém článku jsme si ukázali, že lhaní není „výsadou“ pouze člověka; i ve světě zvířat se najde spousta lhářů. Není ale pochyb o tom, že lidé jsou ve lhaní nejvynalézavější, stejně tak jako ve způsobech odhalování lží.

Například ve středověké Anglii se v soudních procesech lháři odhalovali pomocí vody nebo ohně. Člověk podezřelý ze lži (obvykle „čarodějnice“) měl nést do ruda rozžhavenou železnou tyč, nebo projít po rozžhaveném železe. Pokud byl lhář, železo ho spálilo, a byl vzápětí oběšen. Jindy „čarodějnici“ hodili do vody v zašitém pytli, aby zjistili, zda se potopí. Jestliže ano, znamenalo to, že byla nevinná. Bylo to ale hořké vítězství, neboť se ona nevinná žena stejně obvykle utopila. Když v pytli ale plavala, byla to lhářka, a byla pověšena. Tyto metody odhalování lži byly zakázány roku 1215. 

Začátkem 17. století se začala rozvíjet myšlenka, že pravost jakéhokoli sdělení mohla být ověřena detailním dotazováním a aplikací vědeckých a logických metod. Z této doby se odvíjí dnešní křížový výslech u soudu nebo presumpce neviny. 

V 19. století se rozvinula myšlenka, že se lhaní a říkání pravdy odvíjí od fyziognomie každého člověka. Vznikla nová „věda“ – frenologie – která měřila lidskou lebku a došla k závěru, že lež lze detekovat pomocí fyziognomických znaků. Psychologové, na druhou stranu, v této době začali analyzovat typy osobnosti, a dokonce sny, aby odhalili potencionální lháře.                                                                             

Časem se věda od měření lebky posunula k chemii mozku a vývoji tzv. séra pravdy. Podezřelým byly podávány barbituráty s tím, že překalibrují mozek, a člověk nebude schopen říct vědomou lež. Lékům  se „podařilo“ docílit toho, aby podezřelý opravdu mluvil bez zábran. Jednalo se ale spíše o blábolení pod vlivem drog, než o pravdu. Roku 1963 americký nevyšší soud rozhodl, že používání séra pravdy je mučení. 

Zatím posledním vědeckým pokusem o rozpoznání nepravdy je detektor lži. Nejnovější verze měří změny teploty v okolí očního důlku a její vynálezci tvrdí, že detektor je až v 83% úspěšný. Nic to ale nemění na tom, že výsledky onoho detektoru stále nejsou u soudu považovány za důkaz viny, nebo nevinny.

A co Vy, myslíte, že umíte spolehlivě odhalit lháře?

Za tým Naberte kurz,

Bára